Annette Wilshová

Nejsem zastánce recenzí a dlouhých rozborů děl. Protože pro ty, kteří už knihu četli, to nemá žádný význam, pokud tedy netouží o přitakání, že přesně, má pravdu anebo o hádku s autorem, protože s obsahem vůbec nesouhlasí a má odlišný názor. Každopádně tohle si můžeme odbít s kamarádkou knihomolkou u sklenky vína a společně se zasmát bez dlouhého čtení recenzí.  Jelikož jsem už přes půl roku doma na nemocenské s omezenými vycházkami a připravuju se na příchod miminka - poprvé v životě jsem měla dostatek času na čtení přesně podle mých představ. Konečně jsem se mohla pustit do všech těch knih, které jsem si chtěla tak dlouho přečíst a konečně za rok přečetla na mě i velmi uspokojivý počet knih. A proto vám po velmi dlouhé době můžu přinést několik tipů, co stojí za přečtení. :)   Již nějakou dobu mám rozečtenou vždy jednu knihu z beletrie a jednu naučnou a střídám je podle nálady, takže tady najdete tipy na obojí. Pokud ovšem čekáte nějaké knižní novinky, tak těch se u mě zřejmě nikdy n

  Ingredience: 20 lžic cukr 10 lžic olej 4 ks vejce 30 lžic mléko 18 lžic hladká mouka 18 lžic hrubá mouka 2 balíčky kypřící prášek do pečiva                     drobenka:  cukr krupice hrubá mouka  máslo  vanilkový cukr postup:  Všechny ingredience smícháme a vytvoříme těsto. Vylijeme na vymazaný a vysypaný plech, posypeme borůvkami. Dáme péct do předem vyhřáté trouby na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Mezitím si vytvoříme drobenku. Drobenkou posypeme koláč, snížíme na 150 stupňů a pečeme dalších cca 10-15 minut.

 Od chvíle, kdy se začneme pohybovat a zkoumat svět kolem nás, neustále jen slyšíme: nesahej na to, nechoď tam, nedělej to, spálíš se, bouchneš se, rozbiješ to... Postupem času zmizí věty: pozor, spálíš se, bouchneš se, rozbiješ si hlavu, zlomíš si ruku, nohu... ale ty první zůstávají a valí se na ně další a další měl bys, neměl bys, atd... Momentálně žijeme v době, kdy na nás skáčou tyhle věty v jednom kuse, ovšem už ne jen od lidí, kteří to s tebou myslí dobře a dělají to, aby tě ochránili před úrazem či zklamáním. Říkají to úplně všichni lidi na celé této vyspělé planetě...   Jez maso, potřebuješ bílkoviny. Nejez maso, škodí tvému zažívacímu ústrojí. Jez ryby kvůli omega 3 mastných kyselin, alespoň 3x týdně. Nejez ryby, jsou plné těžkých kovů. Nejez žádná zvířata, mají taky svou duši, pojďme je všechny zachránit. Jez více ovoce a zeleniny. Jez zdravěji. Nejez pořád jen ty fast foodové sračky. Pij mlíko kvůli vápníku, abys měl zdravé kosti. Nepij mlíko - je určené pro telata a ty ho

 Máme tady poslední den z roku 2021 a tedy i ideální čas se za tímto rokem již s nostalgií ohlédnout, zavzpomínat a popřemýšlet, co se nám povedlo nebo naopak nepovedlo, co jsme se naučili, co nám tento rok přinesl, co nám vzal a co naučil on nás. S radostí či trpkostí o půlnoci tuto kapitolu uzavřít a začít žít tu další.    Pro mě to byl zásadní rok, který jsem věnovala hlavně sama sobě. Především svému duševnímu zdraví. Hned první týden v lednu jsem si poseděla u kartářky, která mě zbavila chaosu a v podstatě mě nasměrovala, čím se tento rok mám zabývat. A ono se to povedlo a zažila několik magických okamžiků, na které do konce života nezapomenu.  První půl rok byl našlapaný prací - zaměstnanecký poměr, ve volných dnech psaní nové knihy a přípravy k vydání jiné. Čtení naučné literatury a rozšiřování obzorů v oblasti, o které jsem sice měla malé povědomí, ale jinak o ní nevěděla zhola nic. Přesně v polovině roce se to obrátilo a rozjela se pořádná jízda neuvěřitelných, úžasných a magi

   Ingredience:  - kysané bílé zelí 500g  - bílé fazole  - smetana  - sušené houby  - máslo - hladká mouka  - sůl postup:   Fazole nasypeme na dno hrnce a posypeme houbami, necháme takto namočené ve vodě přes noc. Fazole s houbami vaříme dokud fazole nezměknou. Mezitím vylejeme šťávu ze zelí do hrnku, pořádně ho vymačkáme. V druhém hrnci uvaříme zelí. Když máme oboje měkké, zelí přidáme k fazolím. Zalejeme smetanou. Z cca půlky kostky másla uděláme zasmážku a zahustíme polévku. Osolíme podle chuti.

 K politické situaci se obvykle vůbec nevyjadřuju. Ani politické záležitosti nesleduju - hlavně z důvodu, abych nebyla nonstop vytočená a nepřidělávala si další problémy tím, co sotva ovlivním. Ale když mě současná politická situace budí hrůzou ve 4 hodiny ráno, musím to ze sebe dostat. Pořád nemůžu uvěřit tomu, co se teď v Česku během víkendu odehrálo. Všichni nadšeně slaví, jak krásně odvolili a nevyhrálo ANO. Všude po sociálních sítích probíhají bouřlivé oslavy a jásání. Nevyhrálo ANO a komunisti nedostali žádné křesla. Opravdu velké "wow" k oslavám! Zamyslel se ale někdo nad tím, co tahle volba a vaše rozhodnutí přinese? Co se změní? A jestli k lepšímu nebo horšímu? Nebo jste všichni zaslepeně volili SPOLU primárně jen proto, aby nevyhrálo ANO? Absolutně nechápu, co je na tom ke slavení. Mě tohle seskupení SPOLU, ANO a Piráti leda tak nahání brutální hrůzu. Vy všichni, co se právě teď radujete, že jste šli volit, zvolili správně a díky vám ANO nebylo první - doufám, že st